Digitální svět do velké míry utíká tomu medicínskému. Tam pak stále dochází k neefektivnímu využívání času, a tedy i peněz doktorů. Na neefektivně využitý čas samotných pacientů vysedávajících v čekárnách se pak téměř ani nebere ohled. Všechno ale může fungovat i jinak, hlásí podnikatelská dvojice Tomáš Doležal a Petr Bartoš. S aplikací Medevio se snaží změnit způsob, jakým pacienti se svými lékaři komunikují. A časem by toho rádi změnili ještě mnohem víc.

Vizí Medevia je propojit všechny hráče ve zdravotnictví. Kromě pacientů a doktorů také lékárníky, pojišťovny i distributory technologií či léků. Nepřímo ve farmacii se ostatně podnikatelská dvojice profesně spojila – společně s Pavlem Svítilem rozběhli aplikaci Cogvio, jež farmaceutickým firmám pomáhá počítat ceny léků a využívají ji téměř všichni globální lídři trhu.

Právě v Cogviu vznikl i nápad, jak zlepšit lékařskou péči a Medevio se začátkem loňského roku oddělilo do samostatné firmy. Nyní už aplikaci využívá asi 150 doktorů a na druhé straně přes 40 tisíc pacientů, kteří na platformě odešlou přes pět tisíc požadavků každý týden. Společnost za rok 2021 cílila na tržby 150 tisíc eur, tedy asi 3,8 milionu korun, a věří jí také investoři.

Na vývoj Medevia se už složili částkou 500 tisíc eur, což je bezmála 13 milionů korun, a patří mezi ně i známá jména jako Tomáš Havryluk nebo zakladatel startupu Keboola Pavel Doležal. Důvěru v úspěch projektu totiž vzbuzuje i životopis jeho dvou zakladatelů.

Tomáš Doležal je lékař a farmakolog, založit Institut pro zdravotní ekonomiku iHETA a patnáct let se věnuje hodnocení technologii ve zdravotnictví. Petr Bartoš coby technologický ředitel doplňuje zkušenosti ze startupového prostředí, kde stál u zrodu projektů Tomáše Čupra Slevomat, Dáme Jídlo i Rohlík a působí například i jako investor v Trisbee.

V rozhovoru pro CzechCrunch Tomáš Doležal a Petr Bartoš hodnotí, jak na tom vlastně české zdravotnictví s digitalizací je, kde dochází k největší neefektivitě v komunikaci mezi lékařem a pacientem a mluví i o tom, jak to chtějí s aplikací Medevio změnit. Rovnou však přiznávají, že to nepůjde tak snadno, jak původně očekávali – odvětví je totiž extrémně konzervativní. Což je ale podle nich správně.

Od začátků pandemie na trh vstoupilo několik různých hráčů, kteří se snaží digitalizovat zdravotnictví. Většina však řeší jen telemedicínu a pokud se nemýlím, vy se prezentujete jinak?
Tomáš Doležal: Nebráníme se slovu telemedicína, ale jde jen o část toho, co děláme. Mnohem výstižnější je pro nás digitální nebo distanční péče, telemedicína je jednou z jejich součástí. Umožňujeme vzdálený kontakt mezi doktory a pacienty, sdílení dat, digitálních záznamů pacientů a pracujeme na automatizaci procesů v ordinacích.

V médiích je známý například startup uLékaře.cz Tomáše Šebka. Vnímáte se jako konkurenti?
Tomáš Doležal: Vůbec ne, my jsme v úplně jiném segmentu zdravotnictví. My přinášíme řešení lékařům, aby mohli lépe a efektivněji ve vymezeném čase pečovat o své pacienty. Důležité je slovo „své“ – uLékaře.cz nabízí medicínskou poradnu tím, že vám vyhledá nového doktora, pokud jej nemáte. To my neděláme, snažíme se upevnit už existující vztah i v digitálním prostoru.

Aplikace Medevio původně vznikala v rámci společnosti Cogvio. Proč jste se rozhodli vyčlenit ji do samostatné firmy?
Petr Bartoš: Hlavní motivační faktor byla příležitost. Viděli jsme evropský a americký trh, tedy vyspělé trhy, kde se během pandemie přesunulo 30 až 40 procent pacientů do online prostředí. Brzy to přijde i k nám. Trh ale není jednoduchý, je silně regulovaný a my jsme se chtěli naučit na něm působit předtím, než se zvedne hlavní vlna zájmu.

Tomáš Doležal: V Česku nejsou ještě žádné nástroje, které by umožňovaly přesouvat kontakt mezi doktorem a pacientem do digitálu. Je možnost poskládat řešení z existujících služeb, ty ale nesplňují požadavky na bezpečnost a usnadnění celého procesu. Můžeš si s doktorem zavolat přes Zoom, ale možnost naplánovat schůzku a doptat se pacienta na základní informace tam chybí, stejně tak jako napojení na existující systémy, které lékaři používají.

V čem jsou tedy výhody oddělení od Cogvia?
Tomáš Doležal: Cogvio se zaměřuje na datovou analýzu a automatizaci ve farmacii, dnes působí v mnoha zemích Evropy i na jiných kontinentech. Medevio cílí na obrovský zdravotnický trh, kdy se jen v Česku udělá sto milionů transakcí mezi pacientem a ambulantními lékaři ročně, celoevropsky je to násobně víc. Oba projekty chceme financovat externě, z tohoto důvodu bylo jejich oddělení nutnost.

K oddělení Medevia došlo začátkem loňského roku, na trh jste pak s aplikací vstoupili koncem loňského února, šlo o dobré načasování?
Tomáš Doležal: Praktičtí lékaři pro dospělé i děti tehdy byli a vlastně stále jsou zavalení respiračními onemocněními včetně covidu. Medevio jim zásadně uvolňuje ruce – ti, kteří nás používají, jsou přes aplikaci schopni vyřídit třicet až padesát kontaktů denně, což vlastně nahradí stejný počet telefonátů denně, což je ohromné množství, úspora času v desítkách minut.

Petr Bartoš: Během největších vln se stávalo, že se pacienti lékařům vůbec nemohli dovolat, čímž byl zásadně omezen přístup k péči. Díky nám byly u doktorů všechny požadavky zaznamenány a lékař je možná neodbavil úplně hned, ale nezapadly. Medevio tak zvyšuje dostupnost péče.

Jakým způsobem?
Tomáš Doležal: Všechny informace dokážeme k doktorovi dostat, aniž by musel sedět na telefonu. Když vám denně volá 30 lidí s podezřením na covid, tak se všech musíte ptát pořád na stejné otázky – příznaky, jak dlouho trvají, rizikové kontakty, testování. To zabere deset minut na jeden call, my pacientům umožňujeme vyplnit formulář a doktor tak s jedním případem stráví jednu minutu, protože vše vidí na jednom místě a může hned reagovat.

Petr Bartoš: Covid je teď nejčastější problém, který lékař řeší, ale Medevio se dá zobecnit na jakýkoliv požadavek. Teď už digitalizujeme 80 procent administrativních a část zdravotních požadavků u praktiků a pediatrů, pomalu se pouštíme do dalších specializací.

A jaká je odezva na trhu?
Tomáš Doležal: V datech máme už téměř pět tisíc požadavků od pacientů týdně, což už je docela velké. Z hlediska objemu jsme jedna z největších digitálních služeb v Česku. Dnes naši platformu využívá asi 150 doktorů, z toho přibližně 100 praktiků a 50 pediatrů, na druhé straně ji používá už 40 tisíc pacientů.

Není problémem při rozšiřování aplikace například věk pacientů?
Tomáš Doležal: Problém to vůbec není. Máme silně zastoupenou skupinu lidí starších 65 let, dokonce i starších než 80. Nejstarší pacient má 99 let. Na opačné straně spektra rodiče vůbec neváhají digitálně řešit problémy novorozenců a batolat.

Petr Bartoš: Progresivnější doktoři umožňovali svým pacientům komunikovat i přes Messenger nebo WhatsApp, to už je pak šedá zóna, kdy se řeší zdravotní problémy přes velkého bratra. Přesto má digitální služba pro doktory význam, v 80 procentech případů je ale nestrukturovaná. My tento problém řešíme a umožňujeme na komunikaci navázat virtuální nebo fyzickou schůzkou, pokud je potřeba.

Tomáš Doležal: Naše vize je upřednostnit digitální kontakt vždy, pokud to jde – tzv. digital first přístup. V akutních stavech ať pacienti volají, ale mnoho věcí jako žádosti o výpis ze zdravotní dokumentace nebo potvrzení či dokonce neakutní konzultace počká například do konce dne, to se může řešit digitálně, kdy má doktor čas. Platforma umožňuje řadit požadavky podle závažnosti a urgence. Důležité ale je, že se pacient nemusí bát, že když nezavolá, tak bude odsunutý na druhou kolej.

Petr Bartoš: Na datech vidíme, že lékaři i v pracovní dny odpovídají do třiceti až šedesáti minut, někteří odpovídají i o víkendu. Je to o nastaveném chování a vztahu doktora k pacientům.

Jak probíhá adaptace mezi doktory? Teď jich máte 150, podle původních plánu jste jich do konce loňského roku chtěli mít 500.
Petr Bartoš: Na tento cíl nedosáhneme, ale do konce roku 2022 jich 500 budeme mít. Adaptace je pomalejší, než jsme čekali, odvětví je extrémně konzervativní. Ale to je správně. Lékaři mají se svými pacienty vztah, jsou zvyklí nějak komunikovat, my tyto způsoby měníme. Musíme dodržet to, že se na nás mohou spolehnout a lékaře musíme přesvědčit, že máme přínos jednak pro ně, tak pro jejich pacienty.

Jaké argumenty mají doktoři proti zavádění takové novinky?
Petr Bartoš: Hlavní argument je, že jejich pacienti takové řešení nechtějí používat. My takovou zkušenost nemáme, nedělali jsme vlastní průzkum, ale jsou výzkumy, že přes 50 procent pacientů by rádo s lékařem komunikovalo digitálně. Nebudeme se tvářit, že digitálně lze v medicíně vyřešit všechno, ale část požadavků ano. My se chceme stát dodavatelem technologického řešení, kterému mohou lékaři důvěřovat a mohou jej v klidu nabídnout svým pacientům.

Tomáš Doležal: Doktoři jsou schopni do digitálu konvertovat více než 40 procent svých pacientů, což je hodně. Ale to vyžaduje hodně práce, my se jim snažíme pomoc a hodně dbáme na produktový feedback. Zároveň hledáme finanční model, protože ve všech malých ordinacích jsou doktoři i podnikatelé, kteří musí vykazovat výkony a všechno jim musí dávat byznysově smysl. Proto chceme více otevírat mechanismy distanční medicíny.

Právě distanční medicína a obecně digitalizace zdravotnictví je tématem posledních dvou let od začátku pandemie. Jak to vnímáte, došlo k posunu?
Tomáš Doležal: Během první vlny se v zemích, kde jsou podobné nástroje dostupnější než u nás jako ve Spojených státech nebo Skandinávii, přesunulo více než 30 procent konzultací do onlinu. Lidé jsou zvyklí více používat technologie, a i po ústupu vln zůstali pacienti online, je to pro ně pohodlnější.

U nás v březnu a dubnu 2020 pojišťovny zareagovaly docela rychle a umožnily lékařům vykazovat vzdálené konzultace, do té doby telefonické nebo video konzultace nebyly propláceny. Jen za rok 2020 pojišťovny proplatily čtyři miliony takových úkonů. Takže když doktoři vidí, že dostanou patřičnou úhradu, jsou ochotní. Stále ale dominantně používají telefon, což není ideální nástroj.

Jak proplácejí vzdálené úkoly pojišťovny teď?
Petr Bartoš: Vyřízení požadavku přes Medevio neproplácí. Musíte ale chápat, jak je hrazená péče u praktiků, tedy přes kapitační platby, což znamená úhradu na pacienta, kdy buď požadavek vyřídí po telefonu, pacient přijde do ordinace nebo jej vyřídí přes Medevio. Pak existuje sada výkonů, které jsou hrazené nad rámec kapitačních plateb, kde ale online úkony nejsou, jen přes telefon. V přípravách však jsou specifické distanční výkony s parametry, které budeme umět splnit a budou také hrazené.

O jakém horizontu asi mluvíme?
Petr Bartoš: Příští rok. Od 1. ledna 2022 se začne proplácet jeden z prvních výkonů, který je zaměřený na chronické problémy. I když se teď může zdát, že všichni řeší respirační problémy, většina plátců v zdravotnictví jsou chroničtí pacienti s vysokém tlakem, cukrovkou, astmatem, alergiemi, bolestmi zad… Zdravotní pojišťovny už deklarovaly, že budoucnost telemedicíny je právě v chronických nemocech. Pacienti se musí pořád sledovat a my se snažíme připravit na to, abychom měli platformu připravenou na management chronicky nemocných.

Chcete být už předem připravení na vyšší poptávku na trhu?
Petr Bartoš: Přesně tak, jakmile začnou pojišťovny proplácet distanční péči u chronicky nemocných, bude nezbytné použít platformu, která vyřeší distanční kontakt, sběr dat, vzdálený monitoring a další napojení. Na to chceme být připravení, přičemž v tuto chvíli už z velké části připravení jsme.

A největší zájem očekáváte v příštím roce?
Petr Bartoš: Zájem bude postupný, protože obecně distanční výkony pojišťovny dlouhodobě hradit nebudou, ale budou se zaměřovat například na distanční výkon na cukrovku, distanční monitoring a distanční konzultaci.

Tomáš Doležal: Dám příklad – vysoký krevní tlak je smrtelná nemoc, když se neléčíte, skončíte s mrtvicí nebo infarktem nejpozději do deseti patnácti let. U nás jsou asi tři až čtyři miliony lidí, kteří na vysoký tlak trpí. Dnes celý dozor probíhá tak, že se pacient objedná na kontrolu ke svému lékaři, přijde tam, pobaví se o spánku, závratích, jak užívá léky. Dostane žádanku, pak musí jít do laboratoře a třeba na ultrazvuk a rentgen. Obchází všechny ordinace a na konci jde opět k lékaři.

Jak by to mělo fungovat podle vás?
Tomáš Doležal: Naše vize je, že přes Medevio dostanete žádanku na objednání na laboratoř a další specialisty, dojdete si do nich v místě bydliště a vyplníte dotazník, jak se vám dařilo tři měsíce od poslední kontroly, co vás doktor neviděl. Přes aplikaci také lékař uvidí výsledky domácího měření tlaku. Při návštěvě tak už bude mít k dispozici 80 procent všech potřebných informací, aniž byste u něj otevřeli dveře a možná je otevřít ani nebudete muset – pokud budou hodnoty v pořádku, tak si dáte na 5 minut videohovor a za pár měsíců proces takto zopakujete.

Kvalita péče zůstala úplně stejná, pacient ušetřil fůru času, desítky hodin cestování, čekání a doktor ušetřil třeba půl hodiny. A to je jeden pacient, jedna návštěva. Potenciál je obrovský, ne jenom v šetření, ale i ve vyšší efektivitě času. Šetření času na straně pacienta navíc zdravotnický systém doteď vůbec neřeší. Prostě si musíte počkat v čekárně, až se na vás dostane řada. Ale ušetření času na straně doktora se dá přepočítat na úsporu v zdravotní péči, na to už kompetentní slyší.

Jaké máte dlouhodobé představy o tom, co bude Medevio umět dělat?
Petr Bartoš: Současný produkt primárně pro prakticky a pediatry je jen úplný základ. Naše představa je, že se na jednom místě sejdou všichni hráči ve zdravotnictví – pacient, lékař, lékárník, zástupce zdravotní pojišťovny a případně distributor, ať už technologií nebo léků. Medevio je datově propojí, aby fungovali efektivněji. To je naše dlouhodobá a náročná vize, kterou jsme si vytyčili a prvním krokem je, že pacientům a lékařům usnadníme komunikaci a sdílení dat.

To všechno plánujete dělat jen tady v Česku nebo plánujete jít také do zahraničí?
Petr Bartoš: Zatím se chceme soustředit na český a slovenský trh, který má podobné regulace a další parametry. Do zahraničí bychom rádi vstupovali až ve chvíli, kdy budeme technologicky a produktově připraveni, teď nechceme tříštit pozornost. Jen v Česku proběhne minimálně sto milionů ambulantních interakcí mezi pacientem a lékařem ročně, ve zdravotnictví se utratí 500 miliard korun. To je obrovský trh a máme kam růst.

Tomáš Doležal: Není to o tom, že bychom v zahraniční neviděli příležitost. Pokud vyladíme a technologicky zdokonalíme produkt, bude expanze rychlejší. Ani distanční medicína není na expanzi jednoduchá, zdravotnictví je regulováno v každé zemi jinak, ale základní problém řeší všude stejně. Proto nejdřív produkt dobře odzkoušíme tady, a pak půjdeme dál.